Jen málo lidí si uvědomuje, jak velkou zátěž pro životní prostředí představují tonerové kazety, zejména ty levné, dovážené z Asie. Na řešení tohoto problému nyní pracují i čeští vědci z Národního centra kompetence BIOCIRKL.
V roce 2022 bylo v Česku spotřebováno přes 2 miliony tonerových kazet. Většina z nich pocházela od neznámých výrobců z Číny. Tyto „kompatibilní“ tonery lákají zákazníky nízkou cenou. Jejich výroba však často nedodržuje bezpečnostní předpisy a nezahrnuje ekologickou likvidaci.
Zbytkový prášek z levných tonerů je přitom extrémně rizikový. Obsahuje až o 153 % více styrenu než renovované značkové kazety. Také obsahuje o 130 % více těkavých organických látek a o 60 % více ultrajemných částic.
Navíc byly v nich nalezeny karcinogenní látky jako benzen, dioxin nebo dekabromdifenylether. Tyto látky se vyskytují v koncentracích až 8 500krát překračujících povolené limity.
Kvůli vysoké toxicitě zbývá pro levné tonery jediná možnost likvidace. Je to tzv. energetické zhodnocení.
“Jinak je tomu u tonerového prášku od originálních výrobců, který bývá tvořen malými částicemi polymerních plastů, vosků, pigmentů a oxidů kovů. Díky tomu, že má vždy stejné složení, může najít využití jako složka přidávaná do betonu či asfaltu. Při pokrývání silnic využívají tento prášek už od roku 2010 například v Austrálii a na Novém Zélandu,” uvádí Tomáš Pešek, člen výzkumného týmu za společnost REMA Systém.
Tým BIOCIRKL se teď zabývá možnostmi ekologické likvidace kazet a dalším využitím zbytkového tonerového prášku. Hledají také způsob, jak efektivně separovat zbytkový prášek z kazet a likvidovat jej do pelet, jak nám napsala Ing. Olga Šolcová, DSc., která je hlavní řešitelkou projektu Biocirkl.
I renovované kazety u nás mohou obsahovat také tonerový prášek z Číny. Tuto aktivitu zatím bohužel neřeší žádná legislativa.
Při dalším nákupu toneru tedy zkuste zvážit jeho původ. Nízká nákupní cena může mít náklady jinde.
