Rozvoj komunitní energetiky v Česku nabírá tempo a otevírá bytovým domům praktičtější cestu, jak naložit s elektřinou z vlastní fotovoltaiky. Do systému sdílení se zapojily desítky tisíc výrobních i odběrných míst a objem sdílené energie se přiblížil hranici 80 GWh. Pro společenství vlastníků, družstva i správce tak začíná hrát hlavní roli otázka, kdy a jak dům energii spotřebuje. Místo aby přebytky odcházely do sítě, může dům ohřát vodu ve chvíli vyšší výroby nebo nižší ceny, uložit teplo do akumulace a sáhnout po něm později. Návratnost investic do technologií se tím přesouvá od pořizovacích parametrů k tomu, jak dům reálně funguje po spuštění.
Spuštění sdílení elektřiny dalo bytovým domům nový nástroj, jak vlastní fotovoltaiku zhodnotit. Podle Elektroenergetického datového centra je dnes do systému zapojeno přes 41 tisíc výrobních a 25 tisíc odběrných míst, která mezi sebou sdílela bezmála 80 GWh. Pro SVJ, bytová družstva i správce z toho plyne praktická otázka: ve kterou chvíli má dům elektřinu využít a jak ji nasměrovat do provozu technologií, především do přípravy teplé vody.
„Typický bytový dům má několik druhů spotřeby, které lze řídit automaticky a bez zásahu do každodenního života obyvatel. Příprava teplé vody je typický příklad. Obyvatelé potřebují komfort, zatímco samotný ohřev může proběhnout v době vyšší výroby z fotovoltaiky nebo výhodnější ceny elektřiny,“ říká Radek Mikulášek, vedoucí energetických projektů společnosti Enbra.
Na příkladu většího domu se zhruba padesáti byty je dobře vidět, že nezáleží jen na instalovaném výkonu fotovoltaiky nebo tepelného čerpadla. Když panely vyrábějí ve chvílích, kdy dům zrovna tolik neodebírá, část energie odteče do sítě a v jiných hodinách ji musí dům znovu nakoupit.
„Největší riziko vidím v tom, že se bytový dům vybaví moderními technologiemi, které pak fungují vedle sebe bez společné logiky. Vlastníci by měli chtít konkrétní popis provozu a konkrétní odpovědi na otázky o načasování ohřevu vody, využití fotovoltaiky, akumulace a vyhodnocení systému,“ upozorňuje odborník.
Aktivně řízený provoz proto počítá s předpovědí výroby, očekávanou spotřebou teplé vody, kapacitou akumulace i hodinovou cenou elektřiny. Ohřev vody umí posunout do části dne, kdy panely vyrábějí nejvíc, nebo využít levnější odběr ze sítě. Energie se uloží jako teplo a obyvatelé ji spotřebují později, typicky ráno nebo večer.
„Z pohledu vlastníků je podstatné, že aktivní řízení lidem nezasahuje do komfortu bydlení, mění jen provozní logiku technologií. Dům může ohřívat vodu v ekonomicky vhodnější chvíli a využít akumulaci tak, aby energie zůstala co nejvíce v objektu,“ vysvětluje Mikulášek.
Sdílení elektřiny zvyšuje tlak na lepší řízení domu
Význam aktivní spotřeby roste i kvůli tomu, jak rychle se sdílení elektřiny rozšiřuje. Sdílet ji lze po celém Česku bez ohledu na distribuční oblast, napěťovou úroveň, dodavatele i kategorii zákazníka. U bytových domů navíc Energetický regulační úřad připouští zapojení až tisíce odběrných míst za jednou hlavní domovní pojistkovou skříní.
„Fotovoltaika na střeše tak nemusí sloužit jen společným prostorám, ale může se stát zdrojem energie pro širší část domu,“ dodává Mikulášek.
Vlastní výroba tak najde širší uplatnění. Dům s fotovoltaikou může pokrýt společné prostory i technologie, postarat se o přípravu teplé vody a vyrobenou elektřinu rozdělit mezi jednotlivá odběrná místa.
„Sdílení elektřiny zvyšuje potřebu přemýšlet o domě jako o jednom energetickém celku. Fotovoltaika na střeše je pouze jeden prvek. Důležitá je návaznost na spotřebu, akumulaci, přípravu teplé vody a provozní režim domu,“ upozorňuje Mikulášek.
Aktivní řízení přitom nestojí na tom, že by obyvatelé museli měnit své návyky. Sladit chování desítek domácností je v praxi téměř nemožné.
„Mnohem praktičtější je řídit zařízení, která se řídí sama podle předem nastavených pravidel,“ tvrdí Mikulášek.
Rozhodující je provoz po instalaci
Při přípravě energetických projektů se podle odborníků stále hledí hlavně na cenu zařízení, instalovaný výkon nebo odhad roční výroby. Pro ekonomiku bytového domu je ale stejně důležité, co se děje po spuštění: jak technologie reaguje na skutečnou spotřebu, ceny elektřiny, aktuální výrobu i kapacitu akumulace.
U větších domů se aktivní řízení vyplácí ve třech směrech. Zvyšuje podíl elektřiny spotřebované přímo v objektu, omezuje odběr v dražších hodinách a lépe využívá teplou vodu jako způsob, jak energii uložit.
„Akumulační zásobník může být pro bytový dům mnohem víc než nádrž na teplou vodu. Při správném řízení pomáhá převést energii z doby výroby nebo levnějšího odběru do doby skutečné potřeby. To má okamžitý dopad na ekonomiku provozu,“ říká Mikulášek.
Nejde přitom jen o velké rekonstrukce. Aktivní řízení dává smysl i pro domy, které o fotovoltaice teprve uvažují, stejně jako pro objekty, kde už nějaké technologie běží.
„Správce nebo výbor SVJ by tak měl při přípravě projektu vědět, jak bude systém pracovat v běžném dni, při víkendovém provozu, v letních měsících, v zimní špičce i při změně cen elektřiny,“ uzavírá Mikulášek.
O společnosti ENBRA
Firma ENBRA byla založena roku 1991 a od svých počátků až do dnešní doby se profiluje jako klíčový hráč v oblasti technického zařízení budov. Obchodní a zakázkové aktivity společnosti zahrnují mimo jiné také oblast měření spotřeby vody a tepla, indikace dodaného tepla v bytech, rozúčtování nákladů na vytápění, dodávky bojlerů, kotlů, tepelných čerpadel, energetické audity budov a mnoho dalšího. Společnost ENBRA provozuje rovněž nejrozsáhlejší síť špičkově vybavených autorizovaných metrologických středisek v ČR a SR.
