Matcha přestala být nápojem dvacátníků a stále častěji si ji dopřávají i ti, komu je přes šedesát. Roční pokus s 99 staršími účastníky přitom žádné významné zlepšení paměti a myšlení nezaznamenal. Dozvíte se, co výzkum opravdu ukázal, odkud se matcha bere a kolik jí patří do jednoho šálku.
Aktivní život dnes šedesátkou nekončí. Ráno procházka, odpoledne zahrada, sport nebo vnoučata, večer posezení s přáteli. Takhle nabitý den potřebuje stabilní energii a soustředění, a právě tam si matcha hledá nové publikum.
Souvisí to s posunem v tom, co Češi považují za zdravou životosprávu. Místo krátkých kúr sázejí lidé na návyky, které vydrží roky. Na rozdíl od klasického zeleného čaje spolknete u matchy celý rozemletý list, takže do šálku putuje přirozeně se vyskytující kofein, L-theanin a katechiny včetně EGCG. Kombinaci prvních dvou látek zkoumají vědci v souvislosti s pozorností, kognitivním výkonem a náladou. Právě tenhle souběh dělá z matchy alternativu ke kávě.
Energie, která zapadá do denního rytmu
Cílem po šedesátce nebývá nakopnout se za každou cenu. Spíš jde o klidnou bdělost, která vydrží do večera. Co na to říká výzkum?
Přehled randomizovaných studií z roku 2025 ukázal, že souběh L-theaninu a kofeinu může příznivě ovlivnit některé aspekty pozornosti a kognitivního výkonu. Autoři téhož přehledu zároveň upozorňují, že jsou potřeba další výzkumy přímo s běžně konzumovaným čajem.
„Matcha krásně ukazuje, že zdravý životní styl není otázkou věku. Naopak, právě s přibývajícími lety začínáme více přemýšlet nad tím, co do svého těla každý den dostáváme a jak se chceme cítit,“ říká Petr Patočka, zakladatel firmy Kyosun, která na český trh dováží prémiový Bio Matcha Tea.
Zajímavější otázka ale zní, jestli má zelený čaj co do činění s myšlením ve vyšším věku.
Co ukázalo sledování 1 300 lidí
Prospektivní studie, která lidi sleduje dopředu v čase, zahrnula přes 1 300 účastníků ve věku 60 až 85 let. Autoři našli souvislost mezi častější konzumací zeleného čaje a nižším rizikem kognitivního poklesu. Jde ovšem o observační design, který sám o sobě neprokazuje přímý ochranný vliv.
Souvislost totiž není totéž co příčina. Silnější důkaz vzejde až z kontrolovaného pokusu, kde jedna skupina dostává matchu a druhá placebo. Přesně takový proběhl.
Rok s dvěma gramy denně
Studie publikovaná v roce 2024 zahrnula 99 starších lidí se subjektivním kognitivním poklesem nebo s mírnou kognitivní poruchou. Po dvanáct měsíců užívali buď 2 gramy matchy denně, nebo placebo. Matcha významné zlepšení hlavních sledovaných ukazatelů kognitivních funkcí nepřinesla.
Vědci nicméně zaznamenali zlepšení v oblasti vnímání emocí a náznak příznivého vlivu na kvalitu spánku. Sami autoři z toho vyvozují, že jde o potenciál matchy jako součásti každodenního životního stylu, nikoli o léčbu kognitivního úpadku. Otázkou zůstává, co člověka u takového návyku udrží roky.
Návyk vydrží, jen když baví
Stárnutí dnes stále méně znamená zpomalit. Lidé po šedesátce cestují, sportují, pracují nebo tráví čas s rodinou, a tomu odpovídá i představa o jídelníčku. Místo jedné zázračné potraviny je zajímá, co zvládnou dodržet i za pět let.
„Důležité je, aby se z péče o sebe nestala povinnost. Když si člověk najde rituál, který mu chutná a zároveň mu zapadne do jeho životního stylu, je mnohem jednodušší u něj dlouhodobě zůstat,“ říká zakladatel Kyosunu Petr Patočka.
Šálek matchy tuhle podmínku splní snadno a příprava zabere pár minut. Za výraznou chutí přitom stojí pěstitelský postup, který se od běžného čaje dost liší.
Odkud se matcha bere a jak ji připravit
Matcha pochází z Japonska a roste na keřích Camellia sinensis, tedy na téže rostlině jako ostatní čaje. Nejznámější oblastí je Uji u Kjóta, které platí za měřítko kvality už staletí. Objemem produkce ale vede Nišio v prefektuře Aiči, odkud přichází zhruba 70 % japonské matchy. Dál se pěstuje v Jame ve Fukuoce, v Kagošimě, Šizuoce a Mijazaki.
Zásadní je stínění. Keře pěstitelé zhruba na tři až čtyři týdny před sklizní zakryjí plachtami a omezí jim přístup světla. Rostlina proto tvoří víc chlorofylu, list zezelená do sytého odstínu a pomaleji přeměňuje L-theanin na katechiny. V listu tak zůstane víc L-theaninu, který dodává umami chuť a tlumí svíravost.
Po sklizni pěstitelé listy propaří, usuší a zbaví stonků i žilek. Takhle upravené surovině se říká tencha a matcha z ní vzniká až pomletím na žulových žernovech. Ty se točí pomalu a nezahřívají se, takže prášek si udrží aroma.
Označení ceremoniální a kulinářská kvalita nikde na světě nehlídá žádný předpis, ani v Japonsku. Poznáte je ale v šálku. Ceremoniální matcha přichází z první sklizně, roste déle ve stínu a má jemnější strukturu, kdežto kulinářská bývá z pozdějších sklizní, obsahuje víc katechinů a chutná hořčeji.
K přípravě potřebujete širokou misku chawan, bambusovou metličku chasen a lžičku chashaku. Do prohřáté misky prosejete jeden až dva gramy prášku, což odpovídá jedné až dvěma lžičkám chashaku, a zalijete je zhruba 70 mililitry vody o teplotě 70 až 80 °C. Vroucí voda chuť spálí a zhořkne. Metličkou pak zhruba půl minuty šleháte rychlým pohybem do tvaru písmene W, dokud se navrchu neudělá jemná pěna. Kroužení dokola nefunguje.
Klasická příprava má dvě podoby. Řídká usucha počítá se 2 gramy na asi 70 mililitrů vody, hustá koicha spotřebuje 3 až 4 gramy na 30 až 40 mililitrů. Dvougramová dávka obsahuje podle sklizně a kvality zhruba 40 až 90 miligramů kofeinu, koicha vyjde výš. V horku chutná matcha i studená, třeba v některém ze sedmi ledových receptů.
Skladování snese jediné: tmu a vzduchotěsný obal. Kyslík prášek oxiduje, světlo rozkládá chlorofyl i katechiny, takže barva zešedne a chuť ztratí svěžest. Zásobu nechte v lednici v původním uzavřeném balení a na běžné pití si odsypte malé množství do neprůhledné dózy v pokojové teplotě. Opakované otvírání studené nádoby sráží vlhkost a matchu to zničí rychleji.
Matcha se z kaváren mladé generace stěhuje do kuchyní lidí, kteří řeší, jak si udržet tempo. Dosavadní výzkum léčebný účinek nepotvrdil, takže od šálku čekejte chuť a mírné povzbuzení. Na nové návyky není nikdy pozdě, ať přijdou v šedesáti, nebo v osmdesáti.
