Jak vybrat zahradní slunečník?

Když na zahradě chybí vzrostlý strom a na altán není místo ani rozpočet, slunečník vyřeší stín během pár minut. Kromě samotného zastínění funguje i jako clona proti UV záření a lepší modely zvládnou krátkou letní přeháňku. Do vytrvalého deště ho ale nechte zavřený a uklizený – potah ani konstrukce na to nejsou stavěné.

Jaké typy slunečníků se vyrábí

Než se pustíte do parametrů, vyberte si kategorii. Rozdíl mezi typy je větší než rozdíl mezi jednotlivými modely v rámci jedné kategorie.

• Klasický středový – tyč vede středem klobouku, obvykle prochází otvorem v zahradním stole. Nejlevnější a nejstabilnější varianta pro běžné posezení.
• Boční, lampionový – klobouk visí na rameni mimo osu, takže pod ním zůstane volná plocha. Hodí se nad sedací soupravu nebo lehátka, vyžaduje ale těžší základnu.
• Plážový – lehký, skladný, s hrotem k zapíchnutí do písku nebo měkké půdy. Na zahradu jako hlavní zdroj stínu nestačí.
• Gastro a tržní – robustní konstrukce s velkou plochou, počítá se u nich s celodenním provozem a s pořádným závažím. Volba pro velké terasy.
• Dvojitý – dva klobouky na jednom sloupu, zastíní podlouhlý stůl nebo dvě lehátka vedle sebe. Za cenu vyšší citlivosti na vítr.

Jakou velikost zvolit

Rozhodující je plocha, kterou potřebujete zakrýt – tedy půdorys stolu a židlí pod slunečníkem. Pro posezení pro čtyři až šest lidí se osvědčuje průměr kolem tří metrů. Na balkon nebo úzkou terasu sáhněte po menším modelu, jinak budete bojovat s místem při otevírání.

S rostoucím průměrem roste i důležitost mechanismu otevírání. Malý slunečník vytáhnete jednou rukou prakticky čímkoli. U velkých plachet oceníte lanko s kladkou a závažím, servomechanismus s protizávažím nebo kliku – bez nich se každodenní otevírání rychle omrzí.

Tvar, umístění nohy a barva

Každý slunečník se skládá ze tří částí: klobouku, nohy a základny. Noha vede buď středem, nebo je posunutá stranou – u bočního provedení visí klobouk na rameni a pod ním zůstane volná plocha, kam se snadno vejde celá jídelní sestava. Klobouk se vyrábí kulatý, čtvercový, obdélníkový i víceúhelníkový; tvar volte podle stolu, který má stínit.

Barev a kombinací je na trhu spousta, včetně potisků a ozdobných lemů. Držte se odstínu, který sedne k fasádě, dlažbě a zeleni kolem. Výrazné vzory fungují spíš na menších modelech a nejlépe tehdy, když navazují na potahy zahradního nábytku – velká pestrá plocha nad hlavou zabere víc pozornosti, než čekáte.

Materiály konstrukce, stojanu a potahu

Konstrukce

Nejčastěji se používá dřevo nebo kov, u nejlevnějších kusů plast a sklolaminát. Dražší kovové konstrukce stojí na nerezavějících slitinách s kvalitním povrchovým nátěrem. U dřevěných modelů se sahá po tvrdých impregnovaných dřevinách – dub, iroko, palisandr nebo teak, který venku vydrží nejvíc.

Základna

Standardem je plastový stojan, který se plní pískem nebo vodou, aby udržel slunečník i v silnějším větru. Dražší varianty bývají z betonu, litiny nebo leštěného kamene – váží víc rovnou z výroby a vypadají lépe.

Potah a UV ochrana

U látky sledujte hustotu vláken, světlostálost, barevnou stálost a výšku vodního sloupce. Běžně se používá polyester, směs polyesteru s bavlnou, impregnované nebo laminované tkaniny. Úprava s teflonem omezuje zašpinění a plesnivění. Látka má být dobře napnutá a ideálně nemačkavá, volány pevné a nepoddajné, aby je vítr nerozhodil.

Dva údaje rozhodují o tom, jak dlouho vám slunečník vydrží a jak dobře odstíní UV záření. Prvním je gramáž v gramech na metr čtvereční: levné potahy začínají kolem 160 g/m², kvalitní tkaniny se pohybují nad 200 g/m² a hustší materiál propustí méně záření. Druhým je UPF, tedy stupeň ochrany pokožky – hodnota UPF 50+ znamená, že látka zachytí drtivou většinu UV složky. Pokud pod slunečníkem tráví čas děti, hledejte tenhle údaj přímo v popisu produktu.

Zvlášť se vyplatí sledovat akryl barvený ve hmotě. Pigment je součástí vlákna místo povrchového nánosu, takže potah drží barvu roky, zatímco levný barvený polyester na jižní straně vybledne během jedné až dvou sezon.

Materiál potahu rozhoduje i o tom, k čemu slunečník bude. Na samotný stín stačí bavlna. Pokud počítáte s ochranou před deštěm, hledejte impregnované tkaniny – výrobci ale i u nich doporučují nenechávat slunečník v dešti dlouho. Látky opravdu určené do deště existují, jen si za ně připlatíte.

Na čem poznáte levný model

• tenká trubková noha a slabá drátěná kostra
• kov ošetřený jediným nátěrem – spoje začnou rezivět už během první sezony
• ovládání i naklápění z plastových výlisků
• umělá tkanina bez nepromokavé úpravy, jen zlehka uchycená ke konstrukci
• nevyztužené volány
• chybějící údaj o gramáži a UPF v popisu produktu

Takový slunečník obvykle vydrží kolem tří sezon, někdy i míň. Když má sloužit déle, vyplatí se připlatit.

Mechanismus, stabilita a odolnost

Levnější modely se rozkládají přes pružinový píst po vzoru běžného deštníku, další přes lanko vedené kladkou. U dražších najdete plynový píst nebo dokonce dálkové ovládání. Většina slunečníků má kloub pro naklopení klobouku, u některých jde potah sejmout a vyprat, což údržbu výrazně zjednoduší. Část stojanů umí regulovat průměr osazení tyče. Levné slunečníky se prodávají bez stojanu, u dražších bývá součástí balení a ladí s designem.

Konstrukce musí snést povětrnostní vlivy a zároveň se snadno otevírat i zavírat. Platí přímá úměra: čím větší plocha, tím robustnější rám a těžší základna. Plastový podstavec o objemu zhruba 15 litrů stačí na malý slunečník.

Orientační doporučení výrobců pro stabilitu slunečníku.

Dobře ukotvený slunečník by měl zvládnout vítr o rychlosti kolem 50 km/h. Počítejte ale s tím, že těžký stojan se špatně přenáší – pokud slunečník často stěhujete po zahradě, hledejte kompromis. Stabilitu ovlivňuje i počet kloubů: víc kloubů znamená přesnější nastavení sklonu za cenu nižší tuhosti celé sestavy.

Jak slunečník ukotvit

Volný stojan je jen jedna ze tří možností a u velkých modelů zdaleka ne nejlepší.

• Křížová základna se závažím – desky se nasadí na ramena kříže, dají se kdykoli sundat a slunečník přesunout. Univerzální řešení pro boční modely.
• Patka kotvená do dlažby nebo betonu – nejtužší varianta, slunečník zůstane po celou sezonu na jednom místě. Počítejte s vrtáním do povrchu terasy.
• Objímka zapuštěná do země – trubka zabetonovaná v trávníku, do které se tyč jen zasune. Po sklizení slunečníku ji zakryje víčko a nepřekáží při sekání.
• Otvor v zahradním stole – stůl vede tyč v horní části, spodní konec drží menší stojan. Kombinace, která u středových modelů výrazně přidá na stabilitě.

Údržba a zazimování

Potah čistěte měkkým kartáčem a vlažnou vodou, u snímatelných látek se řiďte štítkem – většina se pere na nízkou teplotu bez aviváže, která by narušila impregnaci. Agresivní čističe a tlaková myčka poškodí povrchovou úpravu a slunečník po nich začne promokat.

Nejdůležitější pravidlo se týká vlhkosti: slunečník nikdy neskládejte mokrý. Zavřená vlhká látka zaplesniví během pár dnů a skvrny už z ní nedostanete. Po dešti ho nechte rozevřený uschnout a teprve pak složte.

Na zimu sundejte potah, důkladně ho vysušte a uložte v suchu. Konstrukci navlékněte do ochranného obalu a uskladněte v kolně nebo garáži – venku by přes zimu trpěly klouby i nátěr. Dřevěné části jednou za sezonu ošetřete olejem, kovové zkontrolujte kvůli začínající korozi ve spojích.

Shrnutí

• Typ podle využití – středový nad stůl, boční nad sedačku a lehátka.
• Velikost podle půdorysu nábytku, na posezení běžně kolem 3 m.
• Potah nad 200 g/m² s UPF 50+, ideálně akryl barvený ve hmotě.
• Stojan od 25 kg u malých, až 40 kg u velkých průměrů – nebo rovnou pevné ukotvení.
• Mechanismus podle velikosti: malý zvládne pružina, velký chce kladku, kliku nebo píst.
• Údržba stojí a padá na jednom pravidle: skládat jen suchý.

Zdroje:

• kvalitnislunecniky.cz
• Bauhaus
• JYSK