Nová plastová okna bývají ráno orosená častěji než stará, která profukovala. Těsní totiž tak dobře, že vlhkost z bytu nemá kudy uniknout a přes noc se vysráží na studeném skle. Když se kapky vracejí každé ráno, berte je jako první varování: ostění a kouty mohou začít plesnivět.
Rosení oken zevnitř samo závadu neznamená. Sklo zamlžené po vaření nebo sprchování je v zimě normální a po vyvětrání oschne. Pozor si dejte na rosu, která se opakuje nebo na okně drží dlouho. Státní zdravotní ústav doporučuje topit a větrat tak, aby se voda na nejchladnějších površích nesrážela často ani trvale. Plísně totiž podle něj vznikají při vysoké vlhkosti tam, kde se málo větrá, hlavně za nábytkem a závěsy. Odkud se ale ta voda v bytě bere?
Proč se okna rosí zevnitř
Kondenzace vzniká, když se teplý vlhký vzduch potká s chladnějším povrchem. Hranici určuje rosný bod, tedy teplota, při které se pára mění na kapky. Při 20 °C a relativní vlhkosti 60 % vychází zhruba na 12 °C. Jakmile sklo vychladne pod tuto hodnotu, začne být mokré. A nejchladnější bývá v noci.
Také rosení oken přes noc má jednoduché vysvětlení: po setmění konstrukci nevyhřívá slunce a povrchová teplota zasklení klesá. První kapky najdete na okrajích, v rozích a u dolní spáry, kde nad parapetem proudí méně vzduchu. Častěji se rosí severní strana domu a lodžie, kam slunce nesvítí. Zbývá spočítat, kolik páry domácnost vyrobí.
Podle tabulky TZB-info jí nejvíc vzniká v koupelně: sprcha pustí do vzduchu asi 2 600 gramů vody za hodinu, vana kolem 700. Z hrnců při vaření stoupá 600 až 1 500 g/h. Člověk vydá při lehké činnosti 30 až 60 gramů, mokré kapající prádlo na sušáku 100 až 500. Dokonce i středně velký fikus přidá 10 až 20 gramů každou hodinu. Ve starém domě tahle vlhkost odcházela spárami kolem křídel, po výměně zůstává uvnitř.
Proč rosení plastových oken přibylo po výměně
Stará okna měla podle SZÚ vysokou průvzdušnost. Ta sama zajišťovala výměnu vzduchu a udržovala vlhkost přibližně na optimální úrovni. Novější těsná okna a dveře relativní vlhkost v bytě zvyšují všude, kde chybí řízené větrání. To v obytných budovách najdete jen velmi zřídka.
Výrobce VEKA jde ještě dál: rosa podle něj dokazuje, že okno dobře těsní, a příčinu hledá v užívání bytu. Firma má na věci vlastní zájem, její tvrzení ovšem odpovídá tomu, co uvádějí hygienici. Páru, kterou dřív odvedly netěsnosti, teď musíte pustit ven sami. Nejdřív si ale ověřte, na které straně skla se kapky drží.
Rosa zevnitř, mezi skly, nebo zvenku?
Přejeďte sklo suchou utěrkou ze strany pokoje. Zmizí-li kapky, máte rosu zevnitř a způsobila ji vysoká vlhkost v místnosti spolu se studeným povrchem. Tenhle případ řeší postup níž.
Zůstane-li zamlžení na místě a venkovní strana je suchá, voda se dostala mezi skla. Meziskelní prostor netěsní kvůli prasklině nebo vadnému rámečku. Větráním nic nespravíte, jde o závadu a okno reklamujte.
Orosená venkovní plocha je přirozený jev. Znamená, že zasklení dobře izoluje, a starosti si s ní dělat nemusíte. Zbývá tedy nejčastější varianta, která se dá odstranit v šesti krocích.
Jak zabránit rosení oken krok za krokem
Kroky jdou od nejlevnějšího opatření k nejdražšímu. První čtyři zvládnete skoro zadarmo.
- Pořiďte si teploměr s vlhkoměrem. Nechte ho pořád na stejném místě. Naměřené procento totiž závisí na teplotě vzduchu, takže údaje z různých koutů bytu neporovnáte. Bez čísel nepoznáte, jestli další body zabírají.
- Větrejte nárazově. Otevřete okno dokořán, v zimě stačí 4 až 6 minut. Průvan mezi oknem a dveřmi zkrátí větrání na 2 až 4 minuty. Opakujte to aspoň třikrát denně a topení předtím ztlumte.
- Odvádějte páru tam, kde vzniká. Při vaření zapněte digestoř, v koupelně ventilátor a během sprchování zavřete dveře.
- Topte na 20 až 22 °C. Tolik doporučuje SZÚ. Kdo teplotu výrazně sníží, riskuje podle ústavu silnější kondenzaci a plísně na stěnách.
- Uvolněte radiátor pod oknem. Závěsy a žaluzie za chladných dnů odhrňte, brání teplému vzduchu proudit ke sklu. Stejně škodí široký parapet bez mřížky, který topné těleso zakrývá.
- Doplňte trvalé větrání. Ventilační klapky na rámu vymění vzduch i při zavřeném okně. Jednodušší typy zvládnou 5 až 7 m³ za hodinu, modernější 12 až 35 m³. Pro srovnání: jedna osoba potřebuje aspoň 25 m³ čerstvého vzduchu každou hodinu. Nejúčinnější je řízené větrání s rekuperací.
Sušší vzduch se navíc levněji vytápí. Při vlhkosti 70 % místo 45 % můžete spotřebovat až o 20 % tepla navíc, uvádí server estav.cz. Některé rozšířené rady ovšem problém zhoršují.
Čemu se vyhnout
Mikroventilaci a okno pootevřené na štěrbinu nenechávejte v topné sezóně dlouho. Studený vzduch ochlazuje ostění, na kterém se pak sráží voda, a těsnění může namrznout. Plísním tím spíš pomůžete. Jak se jich zbavit, popisuje článek o plísni kolem oken.
Opatrně také s přípravky a fóliemi proti rosení. Odborný zdroj, který by jejich účinek potvrdil, chybí, takže jen na ně nespoléhejte. Vodní pára navíc po nástřiku zůstává v místnosti dál. Co tedy udrží okna suchá natrvalo?
Prevence: vlhkost 45 až 55 % a teplejší sklo
Zdravotní ústav uvádí jako optimum relativní vlhkost 45 až 55 % při teplotě z kroku 4. Opačný extrém také škodí: pod 40 % podle estav.cz vysychají sliznice a roste prašnost. Vlhkoměr proto sledujte celou zimu.
Až budete okna měnit, pohlídejte si dvě věci. Trojsklo má na vnitřní straně vyšší povrchovou teplotu než dvojsklo. Nekovový, takzvaný teplý distanční rámeček zase omezí chlad na okraji zasklení, kde rosa začíná. Kvalitnější systémy mají navíc hloubku zasklení 20 až 25 mm místo obvyklých 15 mm, takže rámeček tvoří menší tepelný most.
Když vlhkoměr ukazuje doporučené hodnoty a kapky se přesto vracejí, nechte zkontrolovat montáž. Rosení na rámu souvisí s tepelným mostem v připojovací spáře, a ten větráním neodstraníte.
Úvodní foto: Ozgu Ozden / Unsplash




