Evropská komise vypustila z pravidel ekodesignu hranici sezónní účinnosti 115 procent, která by v září 2029 fakticky ukončila prodej samostatných plynových kotlů. Přepracovaný návrh počítá s 92 procenty a konečné schválení zatím nemá. Co to znamená při výměně kotle, který doma dosluhuje, a co se chystá na novostavby v roce 2030?
Poptávka po plynových kotlích v Česku zatím výrazně neklesá. Podle Ministerstva průmyslu a obchodu (MPO) přišlo v roce 2025 na český trh 74 961 plynových kotlů do výkonu 50 kW a 99 procent z nich tvořily kondenzační modely. Pro domácnost s plynovou přípojkou znamená výměna dosluhujícího kotle za kondenzační model menší zásah do domu než změna celého způsobu vytápění. Jak tedy vypadá návrh, který měl tento trh zastavit, a co z něj zbylo?
Co přesně Komise v návrhu změnila
Návrh revize nařízení o ekodesignu z roku 2023 požadoval, aby nově uváděné zdroje tepla měly od září 2029 sezónní energetickou účinnost nejméně 115 procent. Přepracované znění, které Komise poslala do veřejné konzultace od 28. listopadu 2025 do 23. ledna 2026, tuto hranici úplně vypustilo.
Palivové kotle včetně kombinovaných, které topí i ohřívají vodu, mají podle nového textu splnit sezónní účinnost vytápění nejméně 92 procent, zatímco dnes stačí 86. Plynové kotle nejvýš na 70 kW navíc musí umět ubrat výkon na pětinu jmenovitého nebo níž.
Pevné datum 2029 v návrhu není, pravidla se mají použít 24 měsíců po vstupu nařízení v platnost. Komise text ještě projedná s členskými státy, pak ho přijme a Evropský parlament s Radou dostanou lhůtu na námitky. Co Komisi k obratu vedlo?
Proč Komise couvla
Proti původnímu návrhu vznesly námitky členské státy. Podle oborového webu TZB-info z ledna 2026 poukazovaly na technickou neproveditelnost plošného konce kondenzačních kotlů, na jejich nahrazení složitějšími hybridními systémy a na sociální dopady. Jak by původní požadavek dopadl v Česku?
„Takovou hranici by samostatné plynové kotle nedokázaly splnit, což by v praxi znemožnilo jejich další uvádění na evropský trh v dosavadní podobě. V Česku má přitom plynové vytápění stále silné postavení, zejména v regionech s rozsáhlou plynárenskou sítí. Jen v Jihomoravském kraji odebíralo podle nejnovějších statistik zemní plyn přes 342 tisíc domácností. Změna evropských pravidel by tak měla značný dopad na nabídku vytápěcích technologií v těchto oblastech,“ vysvětluje Roman Švantner, produktový manažer Enbry. A dotkne se to i kotle, který vám doma už topí?
Koho se zpřísnění týká a na co se ptát při výměně
Pravidla ekodesignu platí pro výrobky nově uváděné na trh. Kotel, který už doma topí, nikdo měnit nenutí. Pocítí to výrobci a každý, kdo bude v příštích letech nakupovat.
Hranici 92 procent nemusí splnit každý dnešní kondenzační kotel, protože modely s třídou A podle současného štítku mají sezónní účinnost od 90 do necelých 98 procent. V technickém listu proto hledejte údaj ηs a porovnejte ho s 92. „Kdo dnes vybírá nový plynový kotel, měl by sáhnout po kondenzační technologii a ptát se na sezónní účinnost, nikoliv pouze na cenu. Takový kotel využívá i teplo z vodní páry ve spalinách, díky čemuž pracuje účinněji než starší typy,“ vysvětluje Švantner.
Kolik výměna přinese, záleží na technickém stavu a parametrech vytápění: u staršího rodinného domu s radiátory využije kondenzační kotel stávající rozvody a sníží spotřebu plynu oproti zastaralému zařízení. „Rozhodující je správné dimenzování výkonu, nastavení regulace a teplota vody vracející se do kotle,“ dodává Švantner. „Majitelé domů by se při nákupu měli zajímat také o rozsah regulace výkonu, servisní dostupnost a možnost propojení s dalšími prvky otopné soustavy. Vyšší účinnost samotného zařízení totiž ještě nezaručuje odpovídající úsporu při jeho provozu,“ uvádí Švantner.
S novým nařízením se změní i energetický štítek: stupnici A+++ až D nahradí A až G, přibude QR kód do evropské databáze EPREL a údaj o hlučnosti. Na dotaci u samostatného plynového kotle se podle směrnice EPBD spoléhat nedá, členské státy ho mají od 1. ledna 2025 přestat finančně podporovat; hybridní systém s výrazným podílem obnovitelného zdroje podporu dostat smí. Jinak to vypadá u domu, který teprve stavíte.
Novostavby čeká od roku 2030 bezemisní standard
Evropská směrnice o energetické náročnosti budov (EPBD) ukládá bezemisní provoz novým budovám veřejných subjektů od roku 2028 a všem ostatním novostavbám o dva roky později. MPO proto letos na podzim představilo novelu zákona o hospodaření energií, která požadavky přenáší do české legislativy; mezirezortní připomínkové řízení k ní skončilo 20. října 2026. Ministerstvo zároveň uvádí, že navrhovaný bezemisní standard splňuje už zhruba 64 procent nové výstavby a přibližně tři čtvrtiny novostaveb využívají bezemisní zdroj vytápění.
Ve starším domě s funkční plynovou přípojkou a radiátory zůstává nový kondenzační kotel ekonomicky dostupnou variantou. „Pro majitele stávajícího domu se tak moc nemění. V případě novostaveb, na které se budou od roku 2030 vztahovat nové požadavky, je ale dobré uvažovat o bezemisním zdroji od samého začátku, třeba o tepelném čerpadle,“ radí Švantner.
Kotel jde kombinovat i s dalšími technologiemi, například v hybridním systému; ekonomický přínos pak závisí na cenách energií, investičních nákladech a technických možnostech domu. Z dlouhodobého hlediska se vyplatí zjistit, jestli soustava půjde později modernizovat a přizpůsobit změnám v energetice. „Plynový kotel dnes dává smysl, pokud je správně vybraný a navržený. Právě posouzení celého vytápěcího systému by mělo předcházet každé větší investici,“ upozorňuje Švantner. Konečné znění nařízení se ještě může změnit; údaj ηs ale zůstává prvním číslem, které si u nabídky ověříte.




